Online seznamování očima psychologa

Jak vnímá online seznamování psycholog?

Přečtěte si rozhovor s psychologem Mgr. Tomášem Repkou a zjistěte, jaké jsou výhody a nevýhody seznamování online z pohledu psychologie.

🔵V posledních letech se lidé častěji seznamují prostřednictvím internetu, seznamek, sociální sítí, atd. Je to vývoj, který bude postupovat takto dál a lidé si tak nakonec budou hledat partnery místo seznámení se "tváří v tvář?" A proč tomu tak je? Jsou seznamky naše budoucnost?

Seznamování na internetu vnímám jako kanál, který si část lidí rychle osvojila a cítí se v něm komfortně. Pro některé je to velká neznámá a vstupují do tohoto světa opatrně a s obavami, potřebují si v něm najít svoje bezpečné místo. A pro některé je to zapovězená oblast, tak jako každá nová technologie, která pro konzervativní jedince nepředstavuje
přidanou hodnotu, ale spíš riziko a diskomfort, který nechtějí podstupovat.

Takže online seznamky vnímám jako něco, co si buduje svoje místo, ale seznamování tváří v tvář asi úplně nevytlačí.

🔵Proč lidé raději hledají partnera prostřednictvím soc. sítí nebo seznamek než aby vyrazili mezi lidi?

Od klientů ve své terapeutické praxi slýchám různou motivaci. Na sítích se
nevystavujeme přímému kontaktu s druhým člověkem. Můžeme dokonce vystupovat anonymně. Co vlastně toto bezpečí přináší?

Vyhýbáme se tím například neverbální komunikaci, našemu i toho druhého. Textová komunikace je ochuzená o spoustu sdělení, mezi řádky si spíše domýšlíme, jak k nám druhý promlouvá. Naživo se setkáváme s tónem řeči, s držením těla, výrazy v obličeji druhého.

Neverbální komunikace podle různých výzkumů tvoří 80 - 90 % celkové komunikace. A zároveň nějak působíme na druhého člověka my. Dáváme se všanc celí. A to nám nemusí být příjemné.

V online prostoru také získáváme čas. Můžeme mít pocit, že v bezpečí za displejem si odpovědi můžeme rozmyslet, také si oťukáme druhého a rozhodneme se, zda se živému kontaktu chceme vystavit.

🔵Řešíte na svých konzultacích s klienty socializační problémy? Co jim radíte?

Uvědomuju si, jak obsáhlé toto téma je. Sociální izolaci vnímám jako neviditelnou epidemii, kdy nám právě online kanály vykreslují iluzi blízkosti. Vždyť máme stovky přátel na sociálních sítích, ale mnohdy není jediný z těchto lidí, komu bychom sdělili svoje nejniternější trápení, obavy, starosti či radosti.

Jsou klienti, kteří důvěru k druhým ztratili, na základě dřívější špatné zkušenosti v blízkých vztazích. A tuto nedůvěru si přenášejí v životě dál, nepouští si lidi do života a uzavírají se.

Pak jsou klienti, kteří důvěru k druhým nikdy pořádně nenalezli. Nedostali dobrý základ v rodině a s nimi se pak často dotýkám tématu sebedůvěry, sebehodnoty - že jsem stejně důležitý, jako všichni okolo mě už jen proto, že existuju. A tento postoj velmi pomalu a křehce na terapii budujeme.

A pak jsou třeba lidi, kteří se přestěhují do nového města. A i když se v původním prostředí cítili jako ryba ve vodě, zde nenachází odvahu si vybudovat nové vazby.

V USA je například běžné, že když se někam nastěhujete, obejdete sousedy s koláčem a seznámíte se.

Představte si, že se přestěhujete v Česku do paneláku a jdete zazvonit postupně na 20 zvonků. Málokdo by na tohle měl odvahu. Pravděpodobně bychom narazili minimálně na pár lidí, kteří by nás přivítali s otevřenou náručí a měli by chuť něco společně podniknout. Ale strach z pomyšlení na tu většinu, která by nás chladně odbyla nebo dokonce považovala za podomní prodejce či svědky Jehovovy nás od takových kroků odrazuje.

Školní či pracovní prostřední nám přihraje lidi do života. Jsou to situace, kde se lidi většinou nevybíráme, ale společné místo a zájem (studium, práce) nás nutí s druhými interagovat. A takové vazby nám často i v životě zůstanou. Jenže i covid tohle proměnil. Spousta firem pokračuje v trendu full remote, tedy práci z domova, a tak řada zaměstnanců, například v IT sektoru, si naživo podá ruku s kolegy nebo nadřízenými sotva na vánočním večírku.

Ale zpět k otázce, jak s takovými klienty pracuju. Jedním z prvků, o který se při této práci opírám, je změna postoje. Oslovit druhého člověka, online či naživo, se zdá jako nepřekonatelný problém. A zažít odmítnutí v nás tu nejistotu ještě prohlubuje. Ale stojí za to si připustit, že v životě budeme řešit ještě mnoho složitějších situací, budeme muset učinit ještě mnoho rozhodnutí a vést mnoho nepříjemných rozhovorů, osobních i pracovních. A podstoupit toto riziko s možným ziskem blízkých vztahů za to stojí.

Výzkumy však ukazují, že lidí se více bojí ztrát než možných zisků (např. výzkumy autorů Kahneman a Tversky, kteří zkoumali lidský úsudek a rozhodování v nejistotě). Ohlédnout se však v 70 letech za tím, že jsem celý život nenašel odvahu pustit si do života lidi, zní smutně.

🔵V jakém případě může být seznamování online ku prospěchu? Pro jaký typ lidí jsou seznamky vhodné?

Když vezmeme v potaz online seznamky, každého napadne něco jiného. Jsou platformy, které jsou placené, musíte zde vyplnit dlouhé osobnostní dotazníky a můžete mít pocit, že to má punc profesionality a že vám systém najde ten pravý protějšek. I tak je však na vás udělat ten krok, že druhého pak oslovím, začnu konverzaci a poznám ho víc.

Pak tady máme platformy jako Tinder, který jde naproti i cílové skupině, která je víc opatrná, nesmělá. Na základě vybraných kritérií a fotce můžete nabízeného člověka přijmout nebo odmítnout, to samé dělají ti druzí. A pokud zde dojde ke spárování dvou jedinců, ušetříte si to prvotní riziko odmítnutí. Pokud už dotyčnému napíšete, tak s tím vědomím, že nás předtím svým rozhodnutím přijal a umožnil vám jej oslovit.

To zní jako užitečný prvek, protože oslovit někoho napřímo nebo dokonce naživo se pro spoustu lidí ukazuje jako neřešitelný problém. A to nejen pro jejich povahu, ale také proto, že v naší společnosti působí spousta lidí velmi uzavřeně, ve spěchu, nedostupně. Že jsme opatrní, když nás někdo na ulici osloví. Přitom po světě chodí spousta lidí s podobnou potřebou - najít si přátele nebo partnery, ale mají obrovský strach z odmítnutí, ztrapnění, výsměchu apod.

🔵Jste sám součástí nějaké seznamky?

Jsem součástí různých skupin na sociálních sítích skrz sdílené zájmy či hledání parťáků na různé aktivity. Na platformách pro čistě partnerské seznamování nejsem.

🔵Vyzkoušel jste aplikaci Take Up?

Ano, aplikaci už jsem vyzkoušel. Narazil jsem na ni právě ve skupině, kde lidé poptávají parťáky na různé sportovní aktivity.

(Vyzkoušejte seznamovací aplikaci na hledání parťáků také - prozkoumejte ji tady)

🔵V čem vidíte přednosti aplikace Take Up?

Myšlenek mám hodně, ale zkusím být stručný. Podle mě appka reaguje šikovným způsobem na situaci, se kterou se denně setkávám s klienty. A to, že nemají vybudovanou základnu přátel a známých na různé aktivity, nebo se jen ocitají v situacích, kde ti blízcí s nimi zrovna nejsou.

Ať už koukneme na situační potřeby, kdy chci na koncert a nikdo z mého okruhu stejnou hudbu neposlouchá nebo mám po práci chuť jen tak s někým podobně naladěným prohodit pár slov u kafe. Nebo si představte, že cestujete z Brna do Prahy vlakem a říkáte si, jak by cesta utekla, kdyby bylo s kým pokecat. A takovou myšlenku může mít dalších několik lidí ve stejném vagoně a přes appku Take Up můžu takové lidi najít.

A potom ve spoustě lidí dřímá obrovská dlouhodobá neukojená potřeba po obyčejném lidském kontaktu. Denně si přehrávají v hlavě myšlenky, jaké by to bylo někoho mít na obyčejné popovídání o obyčejných věcech, ale nenachází odvahu ani prostor, kde si pro takový kontakt jít. A pokud najdu v nějaký moment špetku odvahy a troufnu si na sebe, můžu v aplikaci takovou potřebu zveřejnit, nebo na podobné poptávky koukat a třeba zareagovat.

Divili byste se, kolik lidí má podobné myšlenky a hlad po kontaktu. Přitom nemusí jít zrovna o plánování cesty kolem světa, ale v prvním kroku jen o malý bezpečný kontakt, který nám dá pozitivní zkušenost, že lidi nekoušou. Třeba si zahrát v kavárně šachy nebo se potkat na východ Slunce a potichu spolu koukat na tu přírodní krásu.

🔵Otázky související s bezpečností v online seznamování

🔵Seznamování prostřednictvím sociálních sítí může být velmi nebezpečné, nemyslíte? Na co si dát podle vás pozor?

Rozhodně. Jako jsme výše uvedli přednosti online seznamování, je třeba myslet i na bezpečnost. Tím spíš v dnešní době, kdy se na každém kroku setkáváme s umělou inteligencí. Je dobré si uvědomit, že když vyrazím do online světa, je to jako bych vyrazil do města. Tam taky řeším, kde nosím peněženku, mobil, klíče apod. Podobně v online prostoru zase nějak zacházím se svými daty.

🔵Jak při seznamování "online" postupovat?

Uvědomuju si, že nejsem expert na bezpečnost. Jen si pokusím vlézt do bot běžného uživatele. Stejně jako v živém kontaktu, tak i v online prostředí můžu získat z kontaktu tolik, kolik do něho investuju. Tedy pokud o sobě druhým něco sdělím, zakládám úrodnou půdu pro vybudování důvěry u druhého člověka. Ale je na místě mít jasno v tom, co je pro mě bezpečné sdílet, jakou fotku chci kam nahrát apod., pokud by chtěl někdo informace ode mě zneužít. A důvěrnější věci si nechat na osobní setkání.

🔵Jaké jsou první známky toho, že něco není v pořádku?

To může být v online prostředí hodně těžké poznat, právě i díky AI. Nezvykle může působit například přílišná vřelost na začátku komunikace od druhého člověka. Ale jak říkám, v dnešní době i na první pohled korektní komunikace může být se záměrem nekalého jednání, čteme o tom denně v médiích.

🔵Co by na sebe člověk při prvním online seznamování neměl prozrazovat?

Asi se budu opakovat viz odpovědi výše. Nepouštějte do světa takové informace nebo materiály, které by vás mohly nějak ohrozit či diskriminovat, pokud by se někdo rozhodl je zneužít. Tak abychom se mohli podívat do zrcadla s vědomím, že za tím, jak vystupuju v online světě, si stojím. To, že sdělím druhému svoje zájmy, hudební vkus či postoje na výchovu dětí apod. mě může k druhému přiblížit, ale vždy to dělejte s vědomím, že mluvíte s cizím člověkem.

🔵Co udělat než půjdu na první rande sjednané online?

Pokud se chystám na první osobní schůzku, je dobré, aby o tom věděl ještě někdo další. Můžu třeba s někým blízkým sdílet polohu. Právě aplikace Take Up na to má tzv. on-trip mód, kde můžete právě někomu nasdílet polohu a v případě nouze si i přes aplikaci zavolat pomoc. Je užitečné setkat se na veřejných místech, kde se nacházejí další lidé, a v prostředí, které dobře znám.

🔵Mgr. Tomáš Repka - psycholog, psychoterapeut a lektor v Brně

Pracuji jako psycholog a psychoterapeut s dospělými klienty deset let.

Vystudoval jsem magisterskou psychologii v Brně na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, následně jsem absolvoval pětiletý Výcvik integrace v psychoterapii, který mě naučil vypěstovat si vlastní psychoterapeutický styl založený na terapeutickém vztahu, a volit tak pro klienty přístup, který jim bude vyhovovat.

Pracoval jsem jsem jako psycholog pro osoby nezvládající vztek a dopouštějící se násilí v blízkých vztazích v organizaci Spondea, následně jsem podobný program vedl v Lize otevřených mužů.